O Petře Soukupové je na českém literárním poli v posledních letech slyšet často. Patří k našim nejúspěšnějším spisovatelkám. Dosud vydala pět knih pro dospělé (K mořiZmizetMarta v roce vetřelcePod sněhem a Nejlepší pro všechny) a dvě knihy pro děti (Bertík a čmuchadloKdo zabil Snížka?). Nejnovějším přírůstkem je Klub divných dětí, o kterém dnes bude řeč. Její knihy se pravidelně stávají bestsellery a prozatím byly přeloženy do deseti jazyků. Petra Soukupová se rovněž dramaturgicky a scénáristicky podílí například na „nekonečném“ seriálu Ulice.

Novinka Klub divných dětí vypráví o partičce, která zpočátku ani opravdovou partou nebyla. Na začátku příběhu se seznamujeme s jejími jednotlivými členy, kteří jsou, jak je už z názvu patrné, tak trochu podivíni.

Bylo nás… čtyři

Desetiletá Mila má ráda zvířata, obzvláště pavouky, a umí se „ztratit ze světa“. Petr vypadá mladší, než ve skutečnosti je, úžasně kreslí a v noci špatně spí. Bojí se všeho, co tma skrývá a mívá děsivé noční můry. Katka nemá žádné kamarády, připadá si tlustá, ošklivá a zbytečná. Miluje knihy; když si čte, cítí se doopravdy šťastná. Franta chodí o berlích a kvůli svému postižení bývá na lidi zlý. Natáčí videa, ve kterých provokuje.

To, že umí Petra Soukupová brilantně vykreslit psychologii postav, je známá věc. Děje se tak i v případě této knižní novinky. Než se spolu jednotliví členové klubu dají dohromady, podíváme se každému z nich důkladně na zoubek; vlastně mnohem dál. Soukupová se nebojí tnout do živého, dokáže zůstat v bolesti a obnažit ji v celé své pravdivosti. Zároveň umí autenticky vykreslit dětský svět s jeho spontánností, přímostí, krutostí, ale i intenzitou prožívané radosti, která je pro děti tolik typická a kterou jsme my, dospěláci, v čase tak nějak poztráceli.

Jednotliví hrdinové jsou dětmi „z masa a kostí“, se kterými máte chuť vyrazit na výlet a po cestě opéct na ohni buřta. Velikost sympatií pak zřejmě bude přímo úměrná vaší vlastní podivnosti a jinakosti, kterou jste v dětství pociťovali.

Utíkej, Forreste, utíkej!

Milu, Petra, Katku a Frantu nakonec stmelí společný cíl: útěk z domova. Ten se odehrává ve druhé části knihy a na rozdíl od té první už děti nevystupují jako solitéři. Naopak jsou součástí party, jejíž členové si vzájemně kryjí záda. Někam patří. A ať už dopadne jejich společné dobrodružství jakkoli, podstatné je právě tohle vědomí.

Soukupová napsala knihu pro děti, která svou pestrostí, hloubkou a velkorysým prostorem pro akci jistě zaujme nejednoho malého divnohrdinu. Z rozhovorů, které jsem četla, je však patrné, že autorka touží oslovit také rodiče.

„Je to především kniha pro děti, psala jsem ji proto, aby dětští čtenáři viděli, že nejsou sami „divní“ a že možná nejsou vůbec divní. A že i kdyby byli, tak to není nic špatného. Ale čím dál víc mám pocit, že kniha je vlastně i pro rodiče. Aby třeba trochu víc porozuměli svým divným dětem.“

PETRA SOUKUPOVÁ V ROZHOVORU PRO NAKLADATESLTVÍ HOST

Když jsem knihu poprvé držela v ruce, ohromila mě kreativně zpracovaná obálka, která na sebe okamžitě strhne pozornost. Autoři si s její výslednou podobou opravdu vyhráli, stejně jako s ilustracemi uvnitř knihy. Než jsem se pustila do čtení, listovala jsem jednotlivými obrázky, které doplňují text a nemohla se vynadívat. Grafické zpracování se povedlo, dlouho jsem neviděla dětskou knihu, která by mě svým přebalem lapila na první pohled.

Je to krásná a zdařilá třešnička na dortu, který chutná a voní tak trochu hořce, místy sladce a lehce, ale taky dostatečně vydatně a jedinečně. Jeho lahodnost se vytrácí pozvolna a zůstává v paměti, jak je u Petry Soukupové dobrým zvykem.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství HOST, kde knihu můžete zakoupit.

Vydáno: Host, 2019
Vydání: první
Počet stran: 216
Jazyk vydání: český
Ilustrace/foto: Nikola Logosová
Autor obálky: Martin T. Pecina
Vazba knihy: pevná/vázaná
ISBN: 978-80-275-0129-8