Existuje nespočet různých psychologických typologií a charakteristik. Každému z nás je blízká jiná. Někdo věří astrologii, jiný se identifikuje s typologií podle temperamentu, další se nepotřebuje škatulkovat žádným způsobem a myslí si o všech „návodech na život“ svoje. Většina z nás ale někdy v průběhu svého bytí věnuje určitý čas hledání sebe sama. Představy o tom, co potřebujeme a po čem toužíme se různí. Chceme mít lepší vztahy s lidmi kolem sebe, více naplňující práci, úžasného partnera. Někdy doufáme, že „někdo nebo něco tam venku“ nás účiní šťastnými. 

Jasně, takhle to nefunguje. K tomu dřív, nebo později dojdeme všichni.

Přemýšlíme tedy dál. Pokud nás tahle otázka provází delší dobu, možná přijdeme na to, že naše srdce touží vědět, kým jsme a proč jsme tady.

Spousta knih, které se zabývají osobní transformací, do detailu popisuje, jací bychom chtěli být. Jejich autoři zdůrazňují, že například lidská sounáležitost, umění komunikace, vytrvalost při dotahování úkolů/projektů nebo kreativita jsou obecně chtěné a oceňované. Ale i když jsou tyhle vlastnosti fajn, může být pro nás těžké některé z nich v běžném životě pravidelně uplatňovat. Chceme jít za svými sny a být „sami sebou“, ale mnohdy nás v rozletu zastaví strach, zvyky, které nám podrážejí nohy, a také vzorce chování.

To, jací bychom chtěli být, je jedna věc. Podstatné ale je, kým jsme doopravdy.

Před několika měsíci jsem se díky jedné úžasné ženě, Kateřině Bukáčkové, dostala k Enneagramu jako jednomu z nástrojů sebepoznání. Společně s odkazem na toto učení mi byla doporučena kniha Enneagram od Dona Richarda Risa.

Slovo enneagram pochází z řeckého ennea, což znamená devět a grammos, což znamená schéma.

Enneagram je dynamická typologie, prastaré učení o typech, popisující devět různých charakterů. Hlavní myšlenka enneagramu se opírá o zásadu, že každý člověk má nějaký hlavní, ústřední rys, který se podobá ose, kolem které se soustřeďuje celý život osobnosti. Tato „fixace“ se vztahuje k obrannému mechanismu, který jsme si utvořili v dětství.

Toto lpění – častěji nevědomé – se projevuje v našich zvycích a omezuje naše nazírání na svět. Žádný z těchto typů není horší ani lepší než ostatní. Jde tedy o nalezení svého typu, studium vlastní automatiky, opakujících se základních životních témat, studium vašich partnerů ve vztazích se zaměřením na to, jak mohu pozorovat svět jejich očima.

WIKIPEDIE

Proč právě Enneagram a v čem vám může pomoci

Jak píše autor knihy, Don Riso (Enneagram vyučuje přes dvacet let a je jedním z nejuznávanějších odborníků), Enneagram nám může pomoci jen tehdy, pokud jsme sami k sobě upřímní. Jeho kniha obsahuje kromě obsáhlé teorie také mnoho praktických částí a zahrnuje například:

  • metody jak „pozorovat a nechat plynout“ nepříjemné návyky a reakce
  • nevědomá poselství z dětství a práce s nimi
  • terapeutické strategie pro každý typ
  • duchovní starty a varovné signály pro každý typ
  • metody pro vnitřní rozvoj a cvičení pro každý typ

Enneagram se nesnaží být kompletní duchovní cestou. Zabývá se ale výše zmiňovaným prvkem, který je pro všechny duchovní cesty společný: sebepoznáním. Když poznáte sami sebe opravdu do hloubky a bez příkras, když zjistíte, jaké strachy vás ovládají a proč, jaké vzorce chování opakovaně používáte a co je za nimi, když pochopíte nástrahy svého ega, můžete skutečně porozumět nejen své motivaci chování při řešení každodenních stresových či jiných situací, ale také ho začít pozvolna měnit, pokud vám neslouží.

Jak uvádí v předmluvě knihy Eva Velechovská, specialistika na emoční inteligenci a zakladatelka společnosti Veva:

Pokud plně přijmeme mechanismy své vlastní strategie, označované jako typ, může tato skutečnost zcela změnit náš život. Už se nebudete sebe i druhých ptát: „Proč to děláš?“, kroutit nechápavě hlavou nebo procházet zcela zbytečnými konflikty. Enneagram zkoumá způsoby a motivy jednání, jakými si lidé naplňují své potřeby. Jiné strategie používáme, jsme-li ve stresu, jiné jsme-li klidní a spokojení. Lidská zralost je cestou opuštění závislostí a nadměrných kompenzací. Enneagram je zkrátka jednou z cest, po níž lze kráčet k vnitřní svobodě.

Čím je pro mě Enneagram zajímavý

Líbí se mi, že naprosto otevřeně a bez příkras ukazuje, jak nám naše vlastní ego podráží nohy. Jak si svými vzorci chování někdy zbytečně ubližujeme a zužujeme úhel pohledu na svět a lidi kolem nás. U každého typu je podrobně představen jeho primární strach, touha, vzorec chování, který si neseme z dětství, sebezáchovné reakce, které daná strategie používá a sklony, ke kterým tíhne ve stresových situacích.

Může nám pomoci rozvinout naši empatii, protože máme možnost vidět sebe tak, jak nás vidí druzí a druhé vidíme tak, jak se vidí oni sami. Bez zkreslených představ a omezení vlastního ega.

Ráda bych se rozepsala o jednotlivých typech, primárním strachu, touze, triádách a dalších tématech, které s tímto úžasně propracovaným systémem seberozvoje souvisí, ale to by byl článek nekonečně dlouhý. Proto jen vřele doporučím, ať si knihu sami přečtete. Je to čtení občas trochu náročné, ale podle mě stojí za to. Součástí publikace jsou dva dotazníky, podle kterých se můžete pokusit určit svůj typ. Připravte se na to, že autoři píšou nejen o silných, ale především o slabých stránkách a omezeních daného typu a rozhodně si neberou servítky. Vaše ego bude stávkovat a protestovat. Autoři v každé kapitole uvádí varovné signály a „budíčky“ pro daný typ, možnosti růstu a rozvoje a spoustu případů klientů z praxe.

Nejcennějším poznatkem pro mě je, že za každou naší reakcí se dá vidět víc, než jen, že je dobrá, špatná, divná, nevhodná a tak dále. Pokud by bylo přece jen třeba dát našemu způsobu vyjadřování nálepku, nejblíže by asi byl pojem „sebezáchovný“. Ať se podíváme na kohokoliv ve svém okolí, každý je ovlivněn určitými vzorci chování, které ho formovaly od dětství. A formovaly ho takovým způsobem, aby s ohledem na svoji povahu dokázal přežít.

Když nás někdo kritizuje, když nás ignoruje, závidí nám, když na nás slovně útočí a obráceně, když toto někomu děláme my – obvykle je za tím vlastní téma, bolest, nezpracovaná emoce. A tu se můžeme s Enneagramem a s pomocí Dona Richarda Risa naučit v budoucnu, až se ocitneme v nepříjemné situaci třeba se svým partnerem, rozpoznat a rozhodnout se vědomě (ne)reagovat. Neodpovídat maskám a obranným mechanismům, které tuhle bolest a zranitelnost jen přepečlivě chrání, aby nebyla druhou stranou odhalena. Můžeme si zvolit jinou reakci. Reakci bez ega. Reakci srdce.

To, že to je běh na dlouhou trať a že nás vlastní ego tisíckrát vrátí zpátky na začátek (znám to jako svoje boty), nemusím zdůrazňovat :-). Pokud ale chceme změnu, nezbyde nám, než začít u sebe a neklást na sebe nesmyslně vysoké požadavky. Jsme (jen) lidi ;-).

Jednou z nejdůležitějších schopností, které se musíme naučit, zatímco se vydáváme na vnitřní cestu, je „pozorovat a nechat plynout“ návyky a mechanismy osobnosti, které nás spoutávají. Dosáhnout svého maxima je jednoduché jen zdánlivě.

Znamená to totiž, že se musíme naučit pozorovat se, pochopit, co se v nás v dané chvíli odehrává, a stejně tak i chápat, co nás odvádí od toho, co je tady a teď. Cokoliv zjistíme, ať už to bude příjemné či nepříjemné, jen pozorujme. Nemusíme zlepšovat sami sebe, musíme jen nechat odejít to, co blokuje naše srdce.

DON RISO A JACK KORNFIELD

Zdroj informací:
Enneagram, Don Richard Riso a Russ Hudson
Wikipedie
Enneagram, Karen Webb